Prstence kolem hlavy

Krvavý dráp přes řeku
tma pohltila svým tajem;
znovu jsem se narodila mezi skly;
ze starých klišé a ostatních přísad
míchám podivně čpící směs.

Můj den se dokonale rozpil;
v bitvě o napůl ztracená území
popadaly těžké kmeny stromů
a strojová drť jejich ostatků
odpočívá u mých spánků.

Voda chce, abych skoro nedýchala,
nečetla myšlenky nebohým cestujícím,
tak uzamkla jsem dveře
a zametám za sebou stopy.

Půlměsíc se právě svlékl z pyžama,
jak vulgárně vypadá obnažené smrákání
mezi karavany jako paraván;
tiše naslouchá

a kalná Vltava mi ještě nespočetla prsty na nohou…