S vůní moře - kapitola 28

Rendirk představuje Amélii ...
» autorka: erestor
„… jinak se dozví, kde jsem byl minulou noc!“ Henren se burácivě rozesmál a my se k němu přidali.
„Vsadím se, že by tě čekaly pěkně chladný noce!“ pronesl Ulm, když jsme se uklidnili. Henren mu chtěl odpovědět, ale přerušilo ho zaklepání na dveře. Vešla Amélie a hned na prahu se zarazila. Očividně nečekala, že tu nebudu sám. Těkala pohledem mezi mými příbuznými a zřejmě chtěla být někde jinde. Pokynul jsem jí, ať jde blíž. Udělala několik kroků, ale pak se zastavila.
„Amélie, moje žena!“ představil jsem ji své rodině. „Můj otec, lord Bergon, a bratři, Lars, Ulm, Henren a Jorgar.“
„Ráda vás poznávám!“ Amélie se postupně usmála na každého z nich. Otec jí prostě pokývl, Lars se zvedl a galantně jí políbil ruku, Henren se jí nepatrně poklonil, Ulm ji nejprve zkoumavě přejel pohledem a pak také naznačil úklonu, zatímco Jorgar nevypadal, že by ji vzal na vědomí.
„Renka mi říkala, že mě sháníš.“ prohodila ke mně nejistě. Než jsem stihl odpovědět, tak se zvedl otec a s poznámkou, že si potřebuje odpočinout, odešel. Krátce po něm se zvedli i mí bratři a my jsme s Amélií osaměli.

„Proč jsi nebyla v přístavu?“ zeptal jsem se jí přísně a ona si sedla na krajíček křesla. Ruce sepjala v klíně a dívala se na mě.
„Měla jsem tu moc práce!“ odvětila klidně. „Bylo potřeba prostřít stoly, připravit pokoje…“
„Tohle mě nezajímá, krásko!“ přerušil jsem ji rázně. „Když přijedou hosté, tak očekávám, že je společně se mnou přivítáš, vyjádřil jsem se jasně?!“
„Jak si přeješ.“ pronesla odměřeně, ale neušlo mi, jak se nepatrně zachvěl hlas.
„To bych ti taky radil!“ zavrčel jsem na ni, ale pak jsem se usmál. „Jak jste si popovídaly s Gerti?“
„Tvá matka je pozoruhodná žena.“ Jen stěží jsem potlačil úsměv. I tak se to dá říct!
„Není to moje matka.“ Dolil jsem si pohár a jí přistrčil zpola plnou číši.
„Aha.“ Lokla si nápoje. „Ale i tak je to velmi silná žena!“
„Ani nevíš, jak moc!“ přikývl jsem.

Otec míval slabost pro ženy a tak se stalo, že jen málokdo z nás měl shodné oba rodiče. O otci nebylo pochyb nikdy, ale matky byly různé. A my jsme se samozřejmě dohadovali, kdo je lepší. Několik týdnů nás Gerti nechala, jen tiše poslouchala a pozorovala. A my si mysleli, že je to jen další otcovo vzplanutí. Jednoho večera, zrovna když se Henren pokoušel uškrtit Jorgara, se zvedla a pěkně od plic nám řekla, co si o nás myslí. No, nepotěšila nás. Řvali jsme na ni, že taková rajda a cuchta nám nemá co poroučet a že stejně skončí jako služka, která bude drhnout podlahu. V tom se do toho vložil otec, bouchl pěstí do stolu, až poháry na něm nadskočily, a oznámil nám, že je to jeho žena a my se k ní budeme chovat s úctou, která jí náleží. Ulm měl námitky a jako nejstarší z nás si je nenechal pro sebe. Otec ho za ně poslal k zemi hákem, kvůli kterému skoro týden nemohl jíst maso, a nám ostatním sdělil, že jestli se nám to nelíbí, tak můžeme táhnout světem. Dodnes nevím, jak se to Gerti podařilo, ale nějakým zázrakem tu naši rozhádanou smečku dokázala sjednotit. A za pár měsíců od toho památného večera se narodily Ariana a Johanna, naše milované hnědovlasé sestřičky …

„Nech připravit na večer hostinu!“ změnil jsem téma, protože jsem se říkal, že by toho na ni bylo moc najednou.
„Postarám se o to.“ Zvedla se a já také.
„Proč se tak moc bojíš moře?“ Ani jsem nevěděl, proč se jí na to ptám. Ale všiml jsem si, že se k pobřeží moc nepřibližuje.
„Je děsivé.“ hlesla tiše.
„Ale i nádherné, krásko!“ Přistoupil jsem k ní a položil jí ruce na ramena. „Chtěl bych, aby sis ho zamilovala jako já!“
„Zkusím to.“ špitla rozpačitě.
„Protože to chci?“ optal jsem tvrdě. K mé radost ale potřásla hlavou. „Tak proč to?“ zajímal jsem se.
„Protože je to pro tebe důležité.“ zašeptala se skloněnou hlavou. Vzal jsem ji jemně za bradu a pozvedl její tvář. Dívala se na mě a v očích měla podivný výraz. Sklonil jsem se k ní a zlehka ji políbil na rty …
Tipů: 6
» 19.03.14
» komentářů: 3
» čteno: 361(5)
» posláno: 0
Ze sbírky: S vůní moře


» 19.03.2014 - 17:55
Už jsem se chvíli bála, že dneska kapitolu nepřidáš :)
Moc krásný díl :)
» 19.03.2014 - 18:30
Theresa: To bych si nedovolila :-)! A děkuji :-)
» 23.08.2014 - 23:19
ST

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2019 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Ty nejlepší útržky z každodenního, místy bláznivého, života.