Nikdy

Kdy věneček jsem z květin uvila?
Nikdy.
Kdy průběžně jsem se učila?
Nikdy.
Kdy soucit jsem měla se zlými?
Nikdy.
A kdy perlila jsem slovy ostrými?
Nikdy.
Kdy stane se, že i obloha,
nepotemní, když hlasitě,
řeknu ta obávaná slova,
kterých pak budou tisíce?
Nikdy.
Avšak já mohu říct už teď,
že ty vzpomínky znám i nazpaměť.
Nikdy se však už nemusím bát,
že bys mě měl fakt upřímně rád.
…………………………
A že nikdy nemám říkat nikdy?
To si řeknem, až ta obloha nepotemní.
Však ty víš, kdy.
…………………………
Nikdy.