Proč jen mi povídáš

Proč jen mi povídáš,
že kolem nás byly,
seschlé květy,
a povadlé růže,
tenkrát…
Když bezstarostně,
víno jsme na trávě pili.
A těch několik úsměvů,
co jsme si ten den vyměnili,
zůstanou navždy v paměti mé.
Do okvětních lístků se vpily.
Měj, prosím, na paměti,
že ony seschlé květy,
stále nosím po kapsách,
jako amulet pro štěstí,
co připomíná mi dobu…
Tenkrát…
Když ještě z mládí a štěstí jsme žili.