Propast
"Hledíš-li dlouho do propasti, nahlédne pak propast i do tebe" Nietzsche
» autorka: charibeja |
Hleděla dlouho do propasti,
ta hlubina ji lákala,
seděla blízko při okraji,
seděla tam a čekala.
Shlížela dolů do temnoty
aniž jedinkrát by vzhlédla,
hlavu skláněla stále níž,
až na dno však nedohlédla.
Snad mohlo to být tak,
že propast k ní promlouvala
a ona klidná, okouzlená,
těm tichým slovům naslouchala.
Čas pro ni nic neznamenal,
ta hlubina ji vábila,
hleděla dlouho do propasti
a nakonec skočila.
ta hlubina ji lákala,
seděla blízko při okraji,
seděla tam a čekala.
Shlížela dolů do temnoty
aniž jedinkrát by vzhlédla,
hlavu skláněla stále níž,
až na dno však nedohlédla.
Snad mohlo to být tak,
že propast k ní promlouvala
a ona klidná, okouzlená,
těm tichým slovům naslouchala.
Čas pro ni nic neznamenal,
ta hlubina ji vábila,
hleděla dlouho do propasti
a nakonec skočila.
Tipů: 17
» 07.03.14
» komentářů: 8
» čteno: 688(12)
» posláno: 0
» nahlásit
» 08.03.2014 - 11:05
krizekkk
Jó, Friedrich... .-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Opuštěný dům | Následující: Nezvaný host