Tulák

Nalij mu hostinská
piva dva korbele
ať se mu nestýská
ze slaměné postele

pohostí selaty
tuláka z cest
šlape mu na paty
zbrojnošů lest

nalil jsem kalíšky
s vínem tak rudým
jako rty šenkýřky
jak vzácný rubín

připij si se mnou
básníku špíno
ať vlci se servou
a zkysne jim víno

aby ty kotlety
z růžových sviní
zhořkly nad pamflety
ať potí se z viny

povídej balady
smutku mě oprostí
než ráno do klády
strčí tě královští

odlož svůj plášť
pij medovinu
ty necítíš zášť
jen úctu k bližnímu

vyprávěj příběhy
o nepravostech
dej do nich kus něhy
až zamrazí v kostech

zahraj a zpívej
najez se do syta
šenkýřku líbej
já nejsem puritán

Noc přešla k ránu
ve ztichlém šenku
poslal jsem k pánu
poslední sklenku

navzdory pravdě
trubadúr poeta
neskončil v kládě
a nešel do světa

v komůrce hostinské
k bujnému poprsí
hlavu si přitiskne
na zítřky nemyslí

P.S
Kde berou básníci
moudra o pravdě ?
Možná ,že spící
na dívčích ňadrech