Řeka

Zasmušilá tajemností
i kolébka pro něhu
nespoutaná nezbedností
když vylije se ze břehů

Poskakuje rozpustilá
po skalách a kamenech
aby potom spočinula
líně v slepých ramenech

V denním svitu stříbrná
sametová černou noci
pokaždé však nádherná
když si do ní jednou vkročil

Neuznává kompromisy
svérázná a jedinečná
nebudeš si nikdy jistý
kdy srazí tě na kolena

Ty jsi lásko tahle řeka
sama sebou kouzelná
životem mým protékáš
v hloubce citů...bezedná