Osud ...

***


Řeč se mi zadrhává
ve vzpomínkách tekoucích
z duše a jejího nitra


divoká řeka valící se v obrazech
které bodají jako led
do slabin probouzejícího se
léta ... Stále čekám na zázrak
na slova co vytvoří báseň
o bytí a životě
o daleké cestě kdy jsem hledal
tebe a sebe v milování
na polích a loukách vonících
našimi nahými těly a květinami
co sis tak často
vplétala do vlasů
a slunce s mraky šílely
na obloze babího léta
v pavučinách tak něžně
pletoucích náš podivný
osud ...



***