Možná to poslední
...neboť nevíme dne, ani hodiny...
» autorka: Bastet |
Za oknem kohout snídá drobky noci
když rozbřesk láme
křehkou ulitu snění
a já
prasklými víčky vržena do světla
jako když jsem přišla na svět
čekám
až po mně chňapne den
to dychtivé vlčí mládě
a z mého žití urve si další sousto
Možná to poslední
když rozbřesk láme
křehkou ulitu snění
a já
prasklými víčky vržena do světla
jako když jsem přišla na svět
čekám
až po mně chňapne den
to dychtivé vlčí mládě
a z mého žití urve si další sousto
Možná to poslední
Tipů: 25
» 17.01.14
» komentářů: 14
» čteno: 650(23)
» posláno: 0
» nahlásit
» 17.01.2014 - 19:05
taky občas nemůžu spát
a tak rozbřesk vítám
po svém
jen
jak mnozí jiní
nemyslím na poslední jíní...
a tak rozbřesk vítám
po svém
jen
jak mnozí jiní
nemyslím na poslední jíní...
» 17.01.2014 - 20:18
jen ještě dovětek...
už dvakrát se mne dotkla a stála velice blízko
možná právě proto se jí neobávám
ale raději žiju...pro každý den
už dvakrát se mne dotkla a stála velice blízko
možná právě proto se jí neobávám
ale raději žiju...pro každý den
» 17.01.2014 - 20:20
krizekkk
Každou hodinu máme žít tak, jako by měla být naší poslední. ST
» 17.01.2014 - 20:21
...protože nikdy nevíme, budeme-li dalšího rána vrženi do světla nebo ne...
» 18.01.2014 - 00:52
1
Snad nejsem drzý:
Ještě je brzy,
koukej dál psát!
Děla dnes choť mi,
že vstává do tmy...
Vesmírný řád?
Ještě je brzy,
koukej dál psát!
Děla dnes choť mi,
že vstává do tmy...
Vesmírný řád?
» 20.01.2014 - 21:24
každé ráno je narození ... a žít tak si to užít... ne, nikdy nevíme ten den, noc, poledne, odpoledne...naštěstí...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Příběh betlémský | Následující: Úhelný kámen