Abstraktní noc

Na věži kostelní zvon odbíjí půlnoc
černá kočka ve skrytu připravena k lovu.
V dáli setmělý cirkusový stan
zvířata v klecích hluboce spí.
Sova chytře houká do tmy
kočka zakousla svou myš.
Nevěsta jak bílá víla loukou běží
lehký závoj za ní vlaje
v cáry roztrhán je.
I šaty rozedrané
po kusech ztrácí
až nad zemí se vznáší
nahá.

V maringotce zacinkají rolničky
zle chechtá se klaun maličký
vystřelí sám sebe stočen do klubíčka
střešním oknem maringotky
podoben pestrobarevné kouli
za zbloudilou nevěstou letí.
Ve vzduchu chytí ji v pase
a lehce se s ní roztočí
v podivný tanec kašpárčí.
Odevšad zní rozladěná muzika
drze se klaun nevěsty dotýká.
Sova zahouká udiveně do tmy
přežraná kočka šla raději spát.
Klaun s nevěstou protančí v oblacích
celou noc až do svítání.
Ráno ji znavenou položí
do orosené trávy.

A ženich spí spánkem opilců
s přetěžkou hlavou položenou
na politém svatebním ubruse
zdá se mu o temném cirkuse
sově, kočce i klaunovi
ten prapodivný sen
že jeho nevěsta
není jeho jen.