Neschopnost

jak jdeš se mnou, mluvíš...
o potřebě s někým být,
ukotven a spjat,
souznít a držet..
a přitom všem postrádáš schopnost
být sám sebou
a se sebou
a nikoho nepotřebuješ,
jen marníš čas snahou rozmělnit
vlastní chyby vedle nedostatků ostatních

toužíš vlepit pachuť vlastní prohry
strachu jiných
svou osamělost vetřít mezi prsty každému,
kdo ti podá ruku
...ať ji ochutná...
...nikdo se neohlédne

a kdyby přece, uvidí jen prázdnou siluetu
bez výrazu, bez obrácených dlaní
beztvářný obličej, postrádající
náznak citu

zbyla ti jen beznaděj
tou kropíš každičký svůj krok
nikdy jsi nešel se mnou
jen malou chvíli vedle mne