Poledníky

Za prodýchaným obzorem
na prst namotávám zeměpás
mé tiché snění
bloudí po stopách galér

zapomenutý dobrodinec
jenž kolonizoval hvězdy
jejich ouška a úchyty
pronavlékal mi na prsty

tvůj hlas se zničehonic zachytil v sítu noci
jako insignie věčných dálek
v jeho nesčitatelných záhybech
šumí voda šustí poušť

a zatímco k protikladnosti
sama protikladná
zkouším zmapovat ustrnulá zákoutí
jsem jen němý řečník
obhájce
a rukojmí