Soumračná
...
» autorka: Lugilla |
V mých snech černoboká plachetnice
brázdí hladinu kašny
náměstí už zkoralo
zimomřivým svěcením lásky.
Dýchám po otiscích vězňovy duše
je to žhář
průrvou mezi pruhy v peřinách
tiše líbáš mé blouznivé čelo.
Znovu tolik pociťuji chlad v oknech
na římsách okrasných domů
dřímá bezkrevný cit.
V komplikovanosti kradmých slov
jednoduše se mi stýská…
brázdí hladinu kašny
náměstí už zkoralo
zimomřivým svěcením lásky.
Dýchám po otiscích vězňovy duše
je to žhář
průrvou mezi pruhy v peřinách
tiše líbáš mé blouznivé čelo.
Znovu tolik pociťuji chlad v oknech
na římsách okrasných domů
dřímá bezkrevný cit.
V komplikovanosti kradmých slov
jednoduše se mi stýská…
Tipů: 21
» 02.11.13
» komentářů: 14
» čteno: 585(18)
» posláno: 0
» nahlásit
» 02.11.2013 - 22:31
jenom, druhá strofa, druhý dvojřádek ...celé je to v první osoobě, jako že autorem o sobě. Tak proč druhá osoba ? Nesedí to. Snad je to úmysl, ale fakt nesedí. Po dlouhé době Tě rád vidím, a nezlob se, že vedle dám jen points. a zkopíruji rekaci. Tady to vidím poprvé.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.