Lidská pochodeň
...opravdu se stalo...
» autorka: kvítek |
Toho pozdního odpoledne se vracel mladý muž z práce domů. Projížděl cestou, která vedla osadou s hrstkou trvale žijících obyvatel. Za poslední zatáčkou uviděl srocení lidí, kteří ukazovali někam na svah za jedním z domků....a vtom to uviděl také. Celé to hrůzné divadlo. Po louce se potácel starý muž celý v plamenech a kolem něj hořící suchá tráva. Křičel a prosil o pomoc, ale nikdo z přihlížejících nebyl dostatečně rychlý. Vždyť to byli vesměs staří lidé, jako ten hořící ubožák.
Mladík vyskočil z auta a běžel starému muži na pomoc. Podařilo se mu jej uhasit, bohužel následky byly nezvratné. Lékař, který na místo přijel, mohl konstatovat pouze smrt.
Ten mladý muž - byl můj syn.
Dodnes mi na některé otázky, týkající se toho odpoledne, nedokáže odpovědět.
Chápu to....a jsem na něho hrdá.
Mladík vyskočil z auta a běžel starému muži na pomoc. Podařilo se mu jej uhasit, bohužel následky byly nezvratné. Lékař, který na místo přijel, mohl konstatovat pouze smrt.
Ten mladý muž - byl můj syn.
Dodnes mi na některé otázky, týkající se toho odpoledne, nedokáže odpovědět.
Chápu to....a jsem na něho hrdá.
Tipů: 22
» 17.10.13
» komentářů: 11
» čteno: 727(24)
» posláno: 0
» nahlásit
» 17.10.2013 - 15:58
Jsi hrdá právem... takových pohotových a ochotných lidí nemyslící jen na sebe je málo... ST v tomhle případě za syna :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Na Kraličáku | Následující: Ora et labora