Cesta do hlubin zbloudilé duše
… to bylo takhle jednou (nebo spíš dvakrát)…
» autorka: Ardina |
Zastav se
dušičko! Co je s tebou?
Úplně sama byť uprostřed davu.
Přiznám se, není to právě mé nebe.
Dívám se, myšlenky plní mi hlavu
neladí s tím, co mám teď kolem sebe.
Skutečně?
Tvářím se možná harmonicky
přestože skřípou disonance.
Říkám si to nic, jako vždycky
zbývá mi dál jít, jsem bez šance.
Co hledáš
dušičko moje zlatá?
Souznění.
Zatím proudí jen slova jedovatá.
Žádný přítel tu nablízku není.
Jaká je touha tvá?
...Sdílení…
......porozumění.
dušičko! Co je s tebou?
Úplně sama byť uprostřed davu.
Přiznám se, není to právě mé nebe.
Dívám se, myšlenky plní mi hlavu
neladí s tím, co mám teď kolem sebe.
Skutečně?
Tvářím se možná harmonicky
přestože skřípou disonance.
Říkám si to nic, jako vždycky
zbývá mi dál jít, jsem bez šance.
Co hledáš
dušičko moje zlatá?
Souznění.
Zatím proudí jen slova jedovatá.
Žádný přítel tu nablízku není.
Jaká je touha tvá?
...Sdílení…
......porozumění.
Tipů: 25
» 11.10.13
» komentářů: 23
» čteno: 761(26)
» posláno: 0
» nahlásit
» 11.10.2013 - 15:33
severanka: E.T.Jane: To byla vzpomínka - tenkrát šlo o nedobré lidi ve dvou pracovních kolektivech. Až v tom třetím byli teprve fajn lidi. Díky za zastavení.
» 11.10.2013 - 19:39
krizekkk
I já. ST
» 16.10.2013 - 09:23
J.F.Julián
líbí se, st
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Je cosi prohnilého v té naší společnosti. | Následující: Kouzelné zrcadlo