Odcházíš
tátovi
» autorka: la loba |
Odcházíš
sublimuješ
mizíš
mám srdce jak kámen těžký
když říkáš
"Tak já jdu,a hlavně nebreč,jsi přece indiánka!"
Slunce zapadá nad prérií
kouř z lampy se rozplynul
indiáni ty nebrečej
jen je nekonečně mrazí
v temný noci kdy je každej sám
sám jen se svou nahou duší
Odcházíš
tiše
nenápadně
sotva dýchám
když říkáš
"Bude to jako bych byl s tebou dál,jen se neuvidíme!"
Mustangové táhnou oblohou
smrt hraje na foukací harmoniku
oheň dohasíná
prosím jí
"Buď na něj hodná"
máme ještě pár chvil
držíme se za ruku,
chci tě doprovodit
když odcházíš do věčných lovišť
sublimuješ
mizíš
mám srdce jak kámen těžký
když říkáš
"Tak já jdu,a hlavně nebreč,jsi přece indiánka!"
Slunce zapadá nad prérií
kouř z lampy se rozplynul
indiáni ty nebrečej
jen je nekonečně mrazí
v temný noci kdy je každej sám
sám jen se svou nahou duší
Odcházíš
tiše
nenápadně
sotva dýchám
když říkáš
"Bude to jako bych byl s tebou dál,jen se neuvidíme!"
Mustangové táhnou oblohou
smrt hraje na foukací harmoniku
oheň dohasíná
prosím jí
"Buď na něj hodná"
máme ještě pár chvil
držíme se za ruku,
chci tě doprovodit
když odcházíš do věčných lovišť
Tipů: 45
» 10.10.13
» komentářů: 20
» čteno: 787(32)
» posláno: 0
» nahlásit
» 10.10.2013 - 12:14
"Bude to jako bych byl s tebou dál,jen se neuvidíme!"
.. no comment.. **
.. no comment.. **
» 10.10.2013 - 13:02
....smrt...přirozená součást života,na kterou STejně nikdy nebudeme připraveni!...však neodchází,jen se vzdaluje....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Spravedlnost | Následující: Gamblerce