SVĚTLO...dětství» autorka: BETA |
Jela v tramvaji na zdi ze světel aut,
s fantazií v dlaních žila v pohádce.
A fiktivní přítel, ten měl ji tak rád…
Vedla jednohlasné dialogy bez konce.
Bílá paní se zhaslou loučí
přichází
se svými víry, oblohu noční
přináší.
Nezapalujte tu pochodeň,
vše tak jasné jest,
to světlo v nás
každý nes´ leč nedones´.
…či neunes´…
s fantazií v dlaních žila v pohádce.
A fiktivní přítel, ten měl ji tak rád…
Vedla jednohlasné dialogy bez konce.
Bílá paní se zhaslou loučí
přichází
se svými víry, oblohu noční
přináší.
Nezapalujte tu pochodeň,
vše tak jasné jest,
to světlo v nás
každý nes´ leč nedones´.
…či neunes´…
Tipů: 22
» 08.10.13
» komentářů: 10
» čteno: 700(18)
» posláno: 0
» nahlásit
» 09.10.2013 - 00:53
Pohádky a to světlo v nás přežívají pořád. Jen když vyrosteme, tak je vymýšlíme pro naše ratolesti. :) :-p
» 11.10.2013 - 19:03
Své vlastní dětství nezachráníme, ale je dobré část z něho si přenést do dospělosti...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jsi Anděl | Následující: Síla slova