Gobelín

Nitky se spétají
zlaté a stříbrné
někdy i potají
svůj život pářeme
někdy si přejeme
přestřihnout
nit
pak zase chceme
hrát si gobelín šít
život je boj
válka a zmar
život je láska,zrození
radost a dar
Dnes štěstí
zítra pláč
tak ptám se
nač?
nač kazit si těch pár chvil
zlobou a hněvem
jsi tu abys žil
člověče tkalče svého žití
v rukách máš osud svůj
není zbytí
ať už tě fortuna provází
nebo dřeš nosem zem
dál musíš tkát
sedět za stavem
zlatá a stříbrná
černá a bílá
klapy klap cvaká stav
kéž jednou by po mě radost jen zbyla
jak gobelín
spleten ze slunce z vůně trav
gobelín toha jak ráda jsem žila