Chůze po minovém poli

také dnes ráno
chodí mé ruce po minovém poli

žádný z těch krůčků nezabolí
přesto tvé usměvavé rty
občas zasténají

příčinu sice tají
ale já vím dobře
že není důvod k nepokoji

ten už v nás totiž je
jenom se někdy bojí
že ho budeme chtít nechat vyprchat

usměje se spolu se mnou
když zaslechne tvé
pojď si hrát
a do min začne vkládat rozbušky

do tužky
šeptám další porci
otřepaných veršů

protože abstraktní by tu chvíli rušily

černý den měníme na bílý
i bez kouzelné hůlky
živou vodu nabíráme do ampulky
a napíšeme na ni
3x denně

vyléčíme ústa
kdyby se chtěla tvářit nazlobeně
srazíme teplotu
příliš horké hlavy
zmírníme účinky
stesku z odloučení

dokážem chodit po minovém poli
nic to není

jen trocha úcty
tolerance
lásky
a žádné pádné odpovědi
bez otázky