Mysl» autor: Tomáš Přidal |
Přibíjím své srdce
na zeď nářků;
hřebíky, z kterých
byl sbit kříž Nazareta.
V hlavě se mi
usadila myšlenka;
za lavici mozku,
která má lidské nohy.
Ze zčernalé dutiny
kuřákových plic
se ozývá rachot,
jako když padá kamení.
Vše je v pytli,
poslední city lidí
jsou řádně zavázané
společně s bramborami...
...na smyčku houslového klíče...
V harmonii
tisíce mlčenlivých tónů.
na zeď nářků;
hřebíky, z kterých
byl sbit kříž Nazareta.
V hlavě se mi
usadila myšlenka;
za lavici mozku,
která má lidské nohy.
Ze zčernalé dutiny
kuřákových plic
se ozývá rachot,
jako když padá kamení.
Vše je v pytli,
poslední city lidí
jsou řádně zavázané
společně s bramborami...
...na smyčku houslového klíče...
V harmonii
tisíce mlčenlivých tónů.
Tipů: 8
» 08.09.13
» komentářů: 2
» čteno: 616(10)
» posláno: 0
» nahlásit
» 08.09.2013 - 12:58
Poslední city lidí řádně zavázané společně s bramborami na smyčku houslového klíče - to je nádhera. Je to zajímavé dílko a moje struna. ST
» 09.09.2013 - 08:31
představila jsem si pytel brambor...a harmonii při jejich konzumaci...usmívám se..všechno má být vyvážené...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Bestie absurdna | Následující: Polykači Božího Oka