A šla dál

Potkala jsem smrt
Lehce otřela se o rukáv
Místo kosy křivý prut
Kolem těla divný háv

Chladem rozechvěla vnitřní cit
a ten otázal se hned:
,,Jak tebe kdo má pochopit?
Kde dostaneme odpověď?

Prý jsi jediná a spravedlivá
Tak přestaň brát už nevinné!"
,,Časem okorává i chleba skýva
A ne každý plod se v dobrém vyvine

I lidská loď navrací se do přístavu
a každý, opravdu každý vždy originál
Jedinec se lehce ztrácí v davu,
však o osud svůj se mnou vlastní kostky hrál

Proto pamatuj, nic neděje se bez příčiny!
I ty v každé vteřině změnit můžeš směr
Až ten, kdo i ze stínu spatřit umí všechny viny
pochopí, proč někdo plný, někdo prázdný pozemského času drží džber."