I nebe pláče
Láska, je nejvzácnější dar, který můžeme druhému dát. V srdci jí máme tolik a přesto s ní tolik šetříme ...
» autorka: Rezina » Básně / Nemoc, smrt |
Utři oko uslzené,
odhoď závoj z rosy
Od nepaměti vše tak zařízené
A nepomůže nikde prosit
V kytici květy růže,
v jiné bílá kala
Máma tvoje narození
kdysi štěstím oplakala
Najednou tu není
táta, děda, praděda
Ale v nás žije dál
V srdci nikdy nezemřel
To jen čas se sklonil
a tak jsi šel
ke své mámě ...
Obloha tu slzy roní
A stesk má mě,
celičkou, od hlavy až dolů
Jednou i já vydám se tou cestičkou
A zas budeme, tati, spolu ...
odhoď závoj z rosy
Od nepaměti vše tak zařízené
A nepomůže nikde prosit
V kytici květy růže,
v jiné bílá kala
Máma tvoje narození
kdysi štěstím oplakala
Najednou tu není
táta, děda, praděda
Ale v nás žije dál
V srdci nikdy nezemřel
To jen čas se sklonil
a tak jsi šel
ke své mámě ...
Obloha tu slzy roní
A stesk má mě,
celičkou, od hlavy až dolů
Jednou i já vydám se tou cestičkou
A zas budeme, tati, spolu ...
Tipů: 25
» 03.09.13
» komentářů: 11
» čteno: 853(20)
» posláno: 0
» nahlásit
» 03.09.2013 - 20:40
vavaoko: myšlenka pouhá: Mbonita: kvítek: Květka Š.: E.T.Jane: Tatínek naposled vydechl v klidu domova za přítomnosti těch, co ho nade vše milovali. Nikdy nezapomenu na okamžik, kdy jsem místo zoufalství nad ztrátou rodiče ucítila něžné teplo na hrudi. Jasně jsem cítila jak mi s posledním dechem předává svou lásku ...
Vrátit rodičům v jejich bezmoci alespoň část péče je to nejlepší rozhodnutí jaké můžeme v životě udělat. Ještě mám maminku a jsem odhodlaná doopatrovat ji také ...
Děkuji všem
Vrátit rodičům v jejich bezmoci alespoň část péče je to nejlepší rozhodnutí jaké můžeme v životě udělat. Ještě mám maminku a jsem odhodlaná doopatrovat ji také ...
Děkuji všem
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: A zase prší | Následující: A šla dál