Byl jednou jeden den

Byl jednou jeden den, k ránu byl plný změn.
Rosa, co na trávě, byla tak studená,
ležící postavě přišla jak odměna.
Dopoledne slunce ztratilo kontrolu,
oči té postavy směřovaly nahoru.
Zůstaly tam a poledne bylo,
i když už dávno vůbec nesvítilo.
Že by se onen vydal již nazpět?
Nechal se deštěm odpoledním skrápět.
Navečer místo aby dostavil se stesk,
neznámou postavu zasáhl blesk.
A poté náhle v tu temnou noc,
pozdě, ale přece – sbíhali se na pomoc.
Byl jednou jeden den, k ránu byl plný změn.
Leží teď na louce konečně spokojen.