470. Natřeni odstínem pohrdání

Nezlob se na mne
nemohu zas spát
podej mi ruku
a prohřej srdce
úsměvem
jaký máš jen ty




vyjdeme ven do světa
a pohledy cizích očí
sledovaně vypoví
ten zvláštní výraz ve tvářích




neboj se jich
jsem tu s tebou
nemají rádi barvy
-vím to stejně jako ty




tak nezlob se na mne
že nemohu spát



/osedlám koně za úsvitu
a proletím keři Baka
kopyta smáčená pryskyřicí
odhalují čisté křišťály/




tohle město je zvláštní
ale zkusíme to změnit
přátele sama vyber si
jen nepospíchej
neboj
jsem tu s tebou






...tak procitni a vstaň