Zahradní slavnost

neměj mi za zlé

promáčené boty z ranní louky


hledal jsem kytky dámám na klobouky

a také kopretiny pánům do klop saka


jestli tě večer nepřiláká

zahradní slavnost plná květů

slibuji

že víckrát ti už hlavu nepopletu


zatím tvé ne však nezaznělo

a tak jsem stále v jednom kole:


vynosím židle

dřímající ve stodole

jabloně ověsím lampiony

a do okna dám magnetofon plný hitů


jsi tu


klobouky se otáčejí za sluncem

a také kopretiny míří jedním směrem


pár vteřin před radostí

a nebo před malérem


z tvé tváře nejde číst

dokud je zabalená jako knížka od Ježíška

a zatím marně hledám lístek s jménem


chci zůstat džentlmenem

ale v duchu nedočkavě trhám ozdobený papír

a hltám první stránku s věnováním


poroučím dlaním

aby se tak nechvěly a nepotily

když každou chvíli mají objímat


mám tě rád

spustily nedočkavě moje rty

i když je držím pevně u sebe


usměješ se

a pak to přijde:


nezlob se

já chodím s Láďou z 6.B