Děvka

Je žal a je i vzdor, ten zabíjí lásku

a plive až za obzor.



Je smutné, býti děvkou bez lásky,

je předem dáno, že ze všeho zbudou

provázky, co kdysi byly pevné, jako strom.



Je smutné, sedět na prahu a v tváři klauna,

co dlaněmi si stíny z očí se slzami

a co prst to čmouha......stírá..



Je smutné, se sukní vykasanou a rty, jak

na jednu věc připravenou, chystat si svou pomstu

a sama v sobě na zvracení říkáš si, že to nic není

a pak už to jde samo ...



Je smutné, nechat čekat lásku a když nakoukne

do dveří, kopnout do ni podpatkem a když se ti podaří,

překonat z jeho tlamy smrad, tak lásku vyženeš napořád...



Je smutné, žíti v zapomnění a hledat pak, kde už nic není,

pak v zrcadle vidět obraz, co dávno hezký není

a k čemu ti byla touha, že svět se změní, když o pár kilo

budeš méně mít a nebo si mazat celé tělo a spát s každým,

kdo pohladil ti klín..



Je smutné, zahodit přítele, pro pár bezcenných kopretin......