něco na tvých rtech

.

Vracím básně
slepým autorům

v duchu
když střádám
na tóny
neslyšícím andělům

a nebe duší třese
až do mízy
natažených drátů

pár kapek studu ještě snese
ta hebkost
polibkových desperátů

v kašně se utopil šašek
stihl ale vykřičel svou lásku
v širý svět

prý mrtví jen smrt předstírají..
a v převlecích se vrací zpět

a my také
svoji smrt lásky
jen předstíráme

a mlčky se vracíme stále
na místa..

parfémovaná
nářky něhy

posolená díky
úsměvů

zbrocená krví
motýlů

ztracená v křiku
lží

- nechci nic -

jen snést své srdce
dát mu prostor
kmenů vrb
a rychlost kolibří

usínáš v jiném světě
zde bylo tvé místo..

možná v jiném vesmíru
možná v jiné básni

..dopluješ do přístavu

máš něco na rtech
nekonečnou bouři
tvého srdce

.