Holka pro všechny

Po kapkách
Ti přibývá tvar,
po krůčcích
líbám Tvoji tvář,
jsi mozaikou
i reálnou ženou;
Tvůj pohled je
ovšem zcela vážný...

Tak opravdový a upřímný.

Rozpláčeš se, když
Tě obejmu, protože
je to pouhý závan.

Jako závan z
otevřeného okna
Tě obejme můj duch.

Už chápu...

Nemohl jsem Tě mít celou věčnost.


A místo Tebe
je nyní Smrtička
mojí paní.


Holka pro všechny
zhrzené duše.


Matka záhrobí...