odsun

Tvé niterné origami
členitosti za zdmi měkka
křehkovolný balet

už dávno jsi chtěl skončit s hrami
když přelila tě řeka
a tys v ní lovil Krále

slova levá
letící odrazky
na vodě nebo
s němými oblázky
přátelstvím dřeva
v Zemi země..

tak plavaly
nevysušená těla smutků
lezly mraky hliněnými
loutky plaček, vytahaných skutků
a svlečených hraček..
Koutku táhlý
vyždímal tě nekončící
bezhlavý pan Svlačec

teď na honu, a snící
ač po prázdnu jsme prahli.