Zlo, co jsem

Moc bych se neopil, jsem ze zásady nekuřák.
Šest vztahů nedržím a s mládím už mi ujel vlak.
Mám starý auto, troje džíny, co jsou k světu.
Že žiju pro básně?
No,
to se všichni pletou -

Nejsem ňákej Topol,
spíš tak jako kořen z děr
a Jára, Grossmann s Šimkem
mě naučili smát.
A kdo po mně chce trochej
si koleduje o malér,
a nečtu Máchu, Skácela
v básních chci
u
n
i
k a t
-



Na přání vlády stavím všechny domky ze špejlí.
A smrtku rozpoznám až... až mě cvrnkne do brejlí.
V otázce Boha mám nejradši plnej špajz.
Směju se pravdám, hampejzům...
Vědu jsem lajz.

Nejsem žádná Toyen
a ani Angie Merkelová,
mít Adamovo žebro
by neunes můj pas...
A politicky vhodně
víš, taktně - to se nechovám
buďte o morálkách zticha,
prosím!
Prosím vás -

Tak -
a teď
jsem prásknul děsný tajemství
a kdo
jsou ti,
kteří mi zhoupnou zvon?
A já
už vím
a vy už taky víte svý
že nejsem stylu ideál
že nejsem, nejsem, nejsem, nejsem, nejsem

... a nechci být jako on.


...

qwertzuiop
asdfghjkl
yxcvbnm

a taky

hchkrdtn
žščřcjďťň
blflmpsvz

...


Rád vsázím na lásku a ctím si číslo jedenáct.
Co chystám/nechystám mne dokáže i v rýmu zmást.
Než vzduch a vodu mám rád, myslím, asi běžnou zem.
Ale když rozpálíš mne, poznáš zlo, co jsem -

Nejsem kritik verše
a z fildy nemám doktorát,
jen promokavý boty
a lenost si je zout.
A o tom co si myslím
jsem schopnej se i pohádat,
pak poraněné léčím,
nejsem mrchožrout -



Když zavřu oči, napadnou mne myši s vahadlem.
O fotkách plyšáka sním před bojovým letadlem.
A kočce v holínkách, vím, musí smrdět z bot,
někdy jsem konzerva a jindy Lancelot -

Nejsem hvězda sportu
a ani právním poradcem
a nechci znít moc chytře,
když mám jen něco říct.
A moc nevěřím tomu,
že byl jsem a teď znova jsem
a nedělá mi problém to
že zas nebudu nic -

Tak -
a teď
jsem prásknul strašný tajemství
a kde
jsou ti,
kteří mi zhloupnou zvon?
A já
už vím
a vy už taky víte svý
že nejsem stylu ideál
že nejsem, nejsem, nejsem, nejsem, nejsem

... a nechci být jako on.