Když spíš ...

Do oblohy prší čas
jak kyvadlo jde nadoraz
kolem osy dokola -
a blíž ...

a přes putovní girlandu
prošel se tvor nenandu
má trv. bydliště v Káthmándú -

když spíš.

Medicinman měsíc
se dotýká tvých tváří
a zatímco ty mládnou
on vrásní šedým stářím
a kadeřtvorný skřítík
ti zčechrá tiše vlasy
trošku ti je prodlouží
o ty, co sházel do louží
obstarožným z kritik -

když spíš.

Deset tisíc zvonečků
tu vozí myši v kolečku
a kdo je někdy uslyší -
je myš ...

a stěhovavý oceán
si v žoku s tichem rozbil stan
je po přechodu do všech stran -

když spíš.

Nicotný bůh prachu
smrtelný jen mýdlem
z očí setře barev nitky
ze rtů odstín šídlem
a malé blešky nádech
přes kořenku s vůní spánku
splaší pana Obláčka
co zahřeje a pomačká
a přikryje tě v zádech -

když spíš.

Tam za kouzelným bonbónem
slídí den s černým neonem
a na něm černou polevou:
směr Ktiš ...

pro slepé moly havraní
je tohle jejich svítání
jinak cestují schovaní -

když spíš.

A snad nějaký balzám
ti do snů šeptá: - v í l o -
aby byl tvůj úsměv k ránu
umělecké dílo
abys, až se probudím
mi něhou zalkla všechny zraky
víš, miluji čas polední
mne sobota když rozední
když pohledem se nenudím -

Když spíš ...