Obilné království

Stébla pšeničných věží,
naklání se proti větru,
ve skřípotu těžkých mraků,
které do sebe nabalují
vrstvy z ozónosfér.

Zlomila se v půli,
jedna z pšeničných věžiček,
hlídal ji statečný mravenec;
teď bere nohy na ramena
a v této nezvyklé póze
odchází vstříc do temnot,
do mraveniště z popela.

Pole pšeničných věží
se jal kosit morovými stroji
nejeden zemědělský nepřítel,
Ječmínek nasadil vojska
a rozhodl se sklidit
obilné království.

Zlatým mořem klasů
pádlují pirátské lodě zemědělců
s překříženými kosami a srpy;
jejich vláda se odvolává na stínání.

Setnutá stébla pšeničných věží
pláčí zrnka, z kterých již
další život nevzklíčí…

…což je skličující pro ty,
jenž v obilné hierarchii
vládli dlouhé věky…

Konec zlý?

Jak pro koho.