...pro tebe...

Bylo snadné zastavit pláč,
na chvíli, na den přestat tě chtít.
To jsem si sama přála, ač
srdce mé se k tvému touží navrátit.
Je to naivka a ubohý zrádce,
ono však nevidí, co vidím já.
Ty děláš si s ním, co se ti zachce.
Všechno to krásné, to se jen zdá.
I když tu nejsi, kolem mě obcházíš
jak opar, vůně, stín.
Proč v mém srdci stále se nacházíš?
A mám trápit se s tím?
Nechci se trápit, žít v minulém čase.
prosebný tlukot přehluší čas.
Budu čekat, až okouzlí mě zase
hřejivý pohled zpod něčích řas.