Teplo

Nevím, na jak dlouho máš
být má voda živá
a proč se stále ptáš
co nám teď zbývá
já nevím co
utéct od těch zlomů
najít křídla
v korunách stromů
posečkat na hvězdokupy
až změní čas
až odletí supi
a překlenem hráz
jsi teď má
zakázaná obloha
letní
a má kůže je
vůní tvou nasátá
tak se tedy se mnou
střetni
dřív než bude cesta
zavátá
vím že je to špatné
vím že nesmíme
dobře už předtím bylo
vím že ta doba je už
tak vzdálená
ale teplo se ve mně
rozlilo
někde uvnitř
ve mně
a přesně vím kde

ta žárovka




r o z p á l e n á