Druhá šance žádná šance?

Nebe upouští své slzy
a tvé moře se na mě plaví
proč…
proč ty jsi tak drzý
v duši mám záplavy
hořké zmatenosti
a nevím kudy kam
vzpomínky nás hostí
nenávidět
či odpustit tvým očím
jednou mám?
proč nechal jsi mě tonout
bez ustání
a teď dýchal bys mi do vlasů
od soumraku
do svítání
proč rozdrtils mě
jak vločku sněhu
a teď najednou kouzlíš
sladkou něhu
a toužíš
bych byla tvou sněženkou
ale každá květina uvadá
když se nezalívá
láska se rozpadá
když sýkorka nezpívá
když přichází třesk
ty vůbec nevíš
jaký to byl stesk
rozpojit naše souznění
otázky bez odpovědí
trýznění
proč jsi ani neposlal
pohlazení
když věděls, jak se trápím
a teď čekáš na zázraky
že láska je všemocná
že přijde úsvit
jsi prokletý
a já taky…

při tom sluncezapadání
jsem tě taky nechtěla







pustit