Závidět času co všechno mění...

Zavidím času ale proč?
se k nám divně tak chová
myšlenka se rozprostře
vteřina nevěří
ani tobě,ani mně
jsme stíny v samotě
ráno se rozbrečí
jen já uvěřím že jsem...
Že jsem...
v zacloně kterou hříchy protínají
nehledají...
v náhodách co už není
jen proč?
se mně ptají..
Jen proč?
slzy se nemění
je i není...
je i není
závidět času co všechno mění...