Rej vypraného prádla

nevracíš se o poznání déle

nežli jindy

a já už zapomněla na stýskání



jen tiše fajfkuji

nesplněná přání

a z okna sleduji rej vypraného prádla



doba mi úsměv neukradla

to tys mi ohnul koutky tíhou apatie



spousta tvých koníčků

už dávno neslyšela hyjé

a já zas miluji tě



jsi jako dítě

kterému se poztrácely hračky



mě odložil jsi do houpačky

a nechal mě tu větru na pospas



jednou ti zlomí vaz

ten cynizmus

a sobectví

a sebestřednost



ve staré káře kodrcáš se přes most

který hned z druhé strany boříš

aby tam za tebou

nemohla minulost



už nemám zlost

a došly mi i slzy



jen jsem ti chtěla říct

že na šňůře tvého

nevisí už nic