Koruna

Koruna

Na! Tu máš korunu. Ber, dokud dávám.
Běž. Kup si Eskyma. Kluci už volají.
Schoval jsem si korunu. Hadrák nakopávám.
Kluci jsou rádi. Mé mamince mávají.

Bylo mi pět pryč. A Slunce se smálo
Kraťasy, komisky, tričko a míč.
Ke štěstí tenkrát mi stačilo málo
Kde jsou ti kluci? Míč je také pryč.

Ze školy na hřiště. Na trénink. Učení.
Maminka potřetí ohřívá večeři.
Té mojí řeholi přezdívá mučení.
Na slávu vítězů prý příliš nevěří.

Ze stupňů vítězů mamince mávám
Shrbená. Šedivá. V davu tam stojí.
Kytici květin jí do rukou dávám.
„Pro tebe, maminko. Za lásku tvoji.“

Kamenný sokl a žulová deska
Tvář slzy smáčí. Já stojím tu sám.
Za rohem stadion. Dav hučí jak řeka.
Korunu v pěsti. To vše je, co mám.

Polibek medový. Líbáš mne na víčka.
V kolébce dubové náš syn. No sláva!
Stříbrná obroučka s očkem a kůžička
Do drobné dlaně mu korunu dávám.

Vnouček má roků pět. Míč dostal od táty.
Skáče a dovádí. Veliká sláva.
Na krku korunu. Ví, jak je bohatý?
Já, ač stár a unaven, den šťastný dnes mám.