Pandořina skříňka

Pandořinu skříňku otvírám,
VNÍMÁM STRACH...
Při vzpomínkách se usmívám,
CÍTÍM SLZY NA ŘASÁCH.
Vybavuji si chuť Tvých rtů,
SLZA K NOHÁM PADÁ.
Myslím na vůni našich dnů,
ASI TĚ MÁM POŘÁD RÁDA.
Maluji naši pravdu,
DÍVÁM SE NA MALÝ KROUŽEK Z LÁSKY.
Uhlem maluji tu velkou křivdu,
POZORUJU Z TEBE VRÁSKY.
Brečím....chtěl si mě chránit před světem,
KLEPOU SE MI RUCE.
Přemýšlím....byl si mnou popleten,
PLAVU ZE SLZ V POTOCE.

Pandořinu skříňku zavírám,
KRÁSNÝ TO POCIT.
Svíčky myšlenek zhasínám,
UŽ NECHCI PROSIT.
Aspoň, že se u Tebe můžu hřát.
STÁLE MÉ OČI SOLÍ...
Jsi teď můj nejlepší kamarád.
BOŽE , PROČ TO TAK BOLÍ!!!!!