Té nejlepší mezi nejlepšími

Že je jak andílek,
lidé o ní říkají,
Ona je můj ďáblík,
ostatní ji neznají.

Mají tolik jiskry,
ta hnědá očka,
kolik v očích může mít
Maličká holčička.

I já dobře vím,
že stále se hádáme.
To ovšem nemění
že rády se máme.

Když slzy smutku,
ta očička uroní
mé dobré svědomí,
nikdy si nelení.

Musím jí obejmout,
musím ji pomoci.
Její pláč nesnesu,
sevřu ji v náruči.

Jenže to díťátko,
není jen holčička,
dost pro mě znamená,
je to má Sestřička.