Šípková

Víš co já rozvalin
mám v tvrzi duše?
Koutů pokrytých špínou
pod trním, kapradinou.

Kdes vůně od malin?
Mé dětství bezstarostné
volám tě po sté
a mám strach,
žes ztratilo se v ozvěnách
dnes hudby ukřičené.

Bylo jsi umlácené
v ulicích surovosti
.. za jiných okolností
bych to i vzdal
ale jdu dál,
jako v té pohádce.

Vím, láska je to pravé
i když jsem bez trůnu
strhávám popínavé
a sekám do trnů
od noci k rozednění
pro jedno políbení.