Pouta lásky» autor: petrr |
Pouta lásky v sobě nosím,
srdce tíži ten můj žal,
hledám dívku mého srdce,
které bych mou lásku dal.
Těmi pouty chci ji spoutat,
dát ji něhu,život svůj,
říkat lásko,miluji tě,
budu navždy už jen tvůj.
Namalovat její obraz,
smutnou tvář co zatím sni,
oči kalné od slz prázdné,
ústa která mlčky spí.
Pak ten obraz stále měnit,
přimalovat úsměv zář,
která z naší lásky vzejde,
procitne a změní tvář.
Pouta které budem nosit,
srdce láskou spojené,
změní obraz naších tváří,
minulostí zhrzené.
srdce tíži ten můj žal,
hledám dívku mého srdce,
které bych mou lásku dal.
Těmi pouty chci ji spoutat,
dát ji něhu,život svůj,
říkat lásko,miluji tě,
budu navždy už jen tvůj.
Namalovat její obraz,
smutnou tvář co zatím sni,
oči kalné od slz prázdné,
ústa která mlčky spí.
Pak ten obraz stále měnit,
přimalovat úsměv zář,
která z naší lásky vzejde,
procitne a změní tvář.
Pouta které budem nosit,
srdce láskou spojené,
změní obraz naších tváří,
minulostí zhrzené.
Tipů: 8
» 26.03.13
» komentářů: 5
» čteno: 700(12)
» posláno: 0
» nahlásit
» 26.03.2013 - 20:55
Anonym
Konečně jsem se dočkala. Po dlouhé odmlce, zase krásně výmluvná a citlivá báseň.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Vločky sněhu | Následující: Čas