v kabinetě periskopů...
světlo západu pohasíná...ovšem může být zažehnuto jinde...
» autor: enigman |
pracuji na fakultě nemožností
a pokouším se
vyrobit grafické zrcadlo
ze starých rytin...
krom toho studuji dějiny
polárního zemědělství
romskou urbanistiku
Braillovu ikonografii
fonetiku němého filmu
filatelii velikonočních ostrovů
a psychologii davu
v Mongolské stepi...
právě jsem se kochal novým přírůstkem
jedné zoubkované Moa s kloboukem
když večerní závan větru
rozvířil mou sbírku
a já ustrnul pohledem
na dívce s tajuplným úsměvem
co vyvolával dojem
že její obličej patří k jinému oblečení
jako když potkáte faráře v civilu
nebo kapucína bez plnovousu...
připomněla mi jednu fresku
najáda objímá býka
co má šupinatý ocas
jako biblická velryba
a leží ve vodě
vytékající ze škeble
kterou nese tritón na rameni
jako amforu...
jak to tak bývá
podívala se na mě
a zaváhala jako já...
vzal jsem to na sebe
pozdravil
a když promluvila
v tu ránu jsem poznal
co na sobě mívá...
také se vám stává
že když otočíte hlavu
a podíváte se za sebe
odmítne vám
koordinovat s rukama?
sleduji tě Kelipot
jak prudce pronikáš
doprostřed houfu myšlenek
s nepřítomným výrazem ve tváři
a ztuhlou šíjí
na okamžik zastavíš
a po ztrátě paměti
se cele oddáš
divokému tanci...
v tu chvíli si říkám
že právě došlo k zázraku
protože odhaluješ
že tvůj poklad je všelijaký
a tvá květina ze sametové louky
temně měděným hvozdem obšité
probouzí ďáblici...
a pokouším se
vyrobit grafické zrcadlo
ze starých rytin...
krom toho studuji dějiny
polárního zemědělství
romskou urbanistiku
Braillovu ikonografii
fonetiku němého filmu
filatelii velikonočních ostrovů
a psychologii davu
v Mongolské stepi...
právě jsem se kochal novým přírůstkem
jedné zoubkované Moa s kloboukem
když večerní závan větru
rozvířil mou sbírku
a já ustrnul pohledem
na dívce s tajuplným úsměvem
co vyvolával dojem
že její obličej patří k jinému oblečení
jako když potkáte faráře v civilu
nebo kapucína bez plnovousu...
připomněla mi jednu fresku
najáda objímá býka
co má šupinatý ocas
jako biblická velryba
a leží ve vodě
vytékající ze škeble
kterou nese tritón na rameni
jako amforu...
jak to tak bývá
podívala se na mě
a zaváhala jako já...
vzal jsem to na sebe
pozdravil
a když promluvila
v tu ránu jsem poznal
co na sobě mívá...
také se vám stává
že když otočíte hlavu
a podíváte se za sebe
odmítne vám
koordinovat s rukama?
sleduji tě Kelipot
jak prudce pronikáš
doprostřed houfu myšlenek
s nepřítomným výrazem ve tváři
a ztuhlou šíjí
na okamžik zastavíš
a po ztrátě paměti
se cele oddáš
divokému tanci...
v tu chvíli si říkám
že právě došlo k zázraku
protože odhaluješ
že tvůj poklad je všelijaký
a tvá květina ze sametové louky
temně měděným hvozdem obšité
probouzí ďáblici...
Tipů: 20
» 05.03.13
» komentářů: 12
» čteno: 633(18)
» posláno: 0
» nahlásit
» 05.03.2013 - 08:50
krizekkk
No comment. ST
» 05.03.2013 - 18:06
V prostoru mezi časy
rozpustila si
instantní kávu
odhodila vlasy
za ramena
a nekoordinovaně se
se rozesmála-
tak takhle uvažují
vědci-
Pomyslela si a osladila si
rozmarně kávu
a Tobě posílá ST:-)))
rozpustila si
instantní kávu
odhodila vlasy
za ramena
a nekoordinovaně se
se rozesmála-
tak takhle uvažují
vědci-
Pomyslela si a osladila si
rozmarně kávu
a Tobě posílá ST:-)))
» 05.03.2013 - 22:15
Procházím se tvou fantazií
pronikám
doprostřed houfu myšlenek
s nepřítomným výrazem ve tváři
a ztuhlou šíjí ...
čtu znova, došla mně vlastní slova, takže velké ST
pronikám
doprostřed houfu myšlenek
s nepřítomným výrazem ve tváři
a ztuhlou šíjí ...
čtu znova, došla mně vlastní slova, takže velké ST
» 06.03.2013 - 21:32
průzračnost myšlenek
myšlenky průzračnosti
co odsekávají navenek
bělost, barevnost, černost
jak nabývají jiných intenzit
když zavřeš oči
a tančíš...
myšlenky průzračnosti
co odsekávají navenek
bělost, barevnost, černost
jak nabývají jiných intenzit
když zavřeš oči
a tančíš...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: neschůdná... | Následující: před po na...