neschůdná...

občas trpím
nedostatkem ideálů
takový šantala pachtýř
co s nezčeřeným tónem
popíjí destilát
z prožitých zkušeností lidí
co jsou proti přírodě
a tak jsem se protloukl
jedné noci
do třetího světa…

strhl se podivný liják
a rázem zchladil
celou výheň džungle
jako když otevřete vroucí srdce
a uvidíte jenom rytinu marnivosti
jak pozvolna mizí
v temně rudé koupeli
pak zkusíte otevřít hlavu
a ani v šedavé hmotě
nenajdete nic
co světélkuje
ovšem vzápětí
vás cosi zelektrizuje...

ó jak líbezné je
když po horách jdou nohy té
jenž přináší konejšivé poselství
a plné hrsti pokoje…

to jen potvrzuje
jak v jednom okamžiku skomíráte
v agónii zoufalství
a v příštím vás posedne rozjaření
kdy si v teplé deštivé lázni hvízdáte
nějakou z Verdiho árií...

milá Rachamim
vím že máš ráda
divočinu a Marxe
přicházíš ze země
kde se voda stáčí do otvorů
zprava doleva
kdežto u mě obráceně
zmítaná prapůvodem vášní
které sotva ostražitě zvládáš
nadšením krásná i rozčarováním
jasnozřivá
s uhrančivě namíchanou krví
všeho pohromadě...

víš proč se objevují pyramidy
nejen v Egyptě ale třeba i v Číně
nebo Jižní Americe?
protože jsou jednodušší
než stavět koule
a zrovna tak prostě
jsem uvažoval...

ty jsi pěkný hemejřník
ale máš štěstí
jsem totiž pomazaná
poskytnu ti útěchu přímo
rozkošně...

jako bych objevil
Ha-olam ha-ba
svět jenž má přijít
a tys ten palác
šíříš se z prvotního bodu
jsi vřídlo božské Sefiry
a míza která z tě prýští
se rozlévá v mé srdeční deltě...

skončili jsme s přírodou
v naprosté shodě...