CO JSOU BÁSNĚ

Básně jsou čiré vodní kapky,
padnou na vyprahlou zem a zmizí.
Básně jsou lup silničního lapky,
jenž nestoudně krade vše, co je cizí.

Básně jsou jak jiskry od prskavky,
krátce zazáří a brzy zhasnou,
jen dětské oči nad těmi hvězdičkami žasnou
Tak je to s básněmi, staví jen vzdušné zámky,

a život mají jepičí – dostanou pár komentářů
od básnířek a básníků, jak já sedmilhářů.
Vždyť co jsou básně ? Jiskry od prskavky.
Co živoucí je a skutečné jsou jenom zámky lásky,

a ta chce žít po boku milované bytosti,
těšit se vedle ní do radosti, do sytosti.
Ví někdo s básnířek a básníků, co je nad to,
co dražší je nad démanty, šperky, zlato,

ví někdo to ze sedmilhářů na libres ?
Vždyť po našich básních neštěkne jednou ani pes !
A přeci ! Básně jsou tajuplný poklad světa,
co věčný je a v každí generaci znovu vzkvétá. . .

Má první komentářka není lhářka :
"Básně jsou drobky z duše světa."
A my je píšeme, protože musíme.
Protože hmotou bez duše se jen dusíme.