Rozjímání nad archeologií
Věnuji všem amatérským archeologům (ale předpokládám, že tu žádný nebude :-) ). Každopádně - kdo si to chce přečíst, nechť tak učiní... ;-)
» autor: Tomáš Přidal |
"Mami, proč táta spal
dneska ráno v obýváku?"
ptal jsem se s úsměvem.
"Proč? Protože usnul
při televizi a spal
jak skrčenec..."
řekla pobaveně.
"...ze starší doby bronzové,
kultury únětické" řeknu si pro sebe.
Myslel jsem na Archeologii,
na svoji vášeň;
poutá mě láska k této vědě,
letos to bude již čtrnáct let,
co se tímto neobvyklým koníčkem zabývám.
Nu což, o vášni v souvislosti
s archeologií, kterou tak
sám označil, mluvil i
britský archeolog
Sir Arthur John Evans,
když kopal palác Knóssos.
Možná mě budete mít za šílence,
ale těch pár pěkných nálezů,
vezmu-li v potaz větší štěstí,
kdy najdu nějakou sekerku či přeslen,
mi (v tom zabláceném poli,
s kily bahna na nohách)
za to vážně stojí.
...dnes už vím, že čekat se vyplatí,
a je-li pole suché, artefakty
na povrchu jsou lépe "čitelné".
Na pole hned po deštích
jsem se
vydával v osmi letech,
přičemž začátečnické nadšení
se za léta praxe změnilo
v rutinu, kterou už tak
dětinsky neprožívám...
...každopádně, jednou
bych se chtěl dát
cestou profesionálního archeologa,
a když to nevyjde, nezanevřu
nad svým koníčkem.
Je to spíš kůň,
s kterým jsem se učil "jezdit"
v oboru - obrazně řečeno;
navždy mi zůstane věrný,
tak, jako já jemu...
...mám ho moc rád.
(T.P., 16. 2. 2013)
dneska ráno v obýváku?"
ptal jsem se s úsměvem.
"Proč? Protože usnul
při televizi a spal
jak skrčenec..."
řekla pobaveně.
"...ze starší doby bronzové,
kultury únětické" řeknu si pro sebe.
Myslel jsem na Archeologii,
na svoji vášeň;
poutá mě láska k této vědě,
letos to bude již čtrnáct let,
co se tímto neobvyklým koníčkem zabývám.
Nu což, o vášni v souvislosti
s archeologií, kterou tak
sám označil, mluvil i
britský archeolog
Sir Arthur John Evans,
když kopal palác Knóssos.
Možná mě budete mít za šílence,
ale těch pár pěkných nálezů,
vezmu-li v potaz větší štěstí,
kdy najdu nějakou sekerku či přeslen,
mi (v tom zabláceném poli,
s kily bahna na nohách)
za to vážně stojí.
...dnes už vím, že čekat se vyplatí,
a je-li pole suché, artefakty
na povrchu jsou lépe "čitelné".
Na pole hned po deštích
jsem se
vydával v osmi letech,
přičemž začátečnické nadšení
se za léta praxe změnilo
v rutinu, kterou už tak
dětinsky neprožívám...
...každopádně, jednou
bych se chtěl dát
cestou profesionálního archeologa,
a když to nevyjde, nezanevřu
nad svým koníčkem.
Je to spíš kůň,
s kterým jsem se učil "jezdit"
v oboru - obrazně řečeno;
navždy mi zůstane věrný,
tak, jako já jemu...
...mám ho moc rád.
(T.P., 16. 2. 2013)
Tipů: 6
» 16.02.13
» komentářů: 4
» čteno: 694(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 16.02.2013 - 19:15
Máš prima koně, gratuluju. Já osobně archeology obdivuju. Pokaždé, když si v muzeu prohlížím nějakou znovuslepenou nádobu, představuju si ty hodiny práce v bahně, to sbírání a katalogizování jednotlivých střípků, to náročné sestavování do původní podoby a říkám si: Teda, klobouk dolů.
Fascinuje mě, co všecko umějí vyčíst z kousku kovu, dřeva, keramiky. Já jako člověk totálně nesystematický bych tu práci dělat nemohla, ale baví mě vymýšlet k těm věcem příběhy.
Jo - ještě k textu: Proč jsi to dal jako báseň? Přijde mi to malinko nesmyslné. Jako Úvahu bych to viděla spíš.
Fascinuje mě, co všecko umějí vyčíst z kousku kovu, dřeva, keramiky. Já jako člověk totálně nesystematický bych tu práci dělat nemohla, ale baví mě vymýšlet k těm věcem příběhy.
Jo - ještě k textu: Proč jsi to dal jako báseň? Přijde mi to malinko nesmyslné. Jako Úvahu bych to viděla spíš.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Mořská monarchie | Následující: Exotická Tara