Rozhodím hříchy do peří

Ticho provází ta hloupá světla
slova hledají ta němá ústa
tak proč?se tak krásně střetla
zem co je chladivá,i pustá

Jak tvoje nahota
poslušně se rozechvěla
přirozená slepota
dál se ubránila

V tobě myšlenky jen křičí
že jsme ty stíny světa
co pokaždé tak krásně brečí
jen potká se věta

Růže co v tobě odkvetla
jen dál ti věří
jen vzpomínka vede do pekla
Rozhodím hříchy do peří.