Den po dni

Den po dni
padni komu padni
budoucnost černobílá
všude mrtvá těla
první probuzení
třetí, páté, pak už není
příběh psaný pozpátku
kluk, co hledá lopatku
na životní parodii
která končí komedií
jak slunce zapadá
tak otáčíš ke mně záda
odcházíš po vlastní cestě
a že jich už bylo sto, dvě stě
jedna pryč, další se jeví
proč jde za mnou to nikdo neví
trpím jejich pohledy
v nevinnosti zaklety
šanci na zázrak
přinesl temný pták
havran, nástroj smrti
poslední objetí
noc, kdy září měsíc
a hvězdy, jedna a tisíc
den po dni
žádná slova pro ni