to pod kůží nás nikdy neopustí

..
» autorka: hanele m.
 

křik husí
zjara i k podzimu
nedovolí ať zapomenem


slunce v zlatě nad polem
i nad postříbřenou plání
probouzí dřímající
toulavý trn v patě

touhy rostou po skalách

skryté prastaré kódy
se rozeznívají tou nejjemnější strunou
a najednou burácí víc
než vzteklé vody ve svých pádech


jsou pouta
není strach

jen nádech
podepřený svící
a další jméno vrostlé do kamene

 
Tipů: 38
» 04.02.13
» komentářů: 16
» čteno: 935(24)
» posláno: 0


» 04.02.2013 - 10:59
Dle mého guSTa...parádní
» 04.02.2013 - 11:24
:-) pěkná
» 04.02.2013 - 11:54
tohle je jedna z mých nejoblíbenějších od tebe
» 04.02.2013 - 12:03
síla la la
» 04.02.2013 - 12:14
krásná toulavá v pocitech ST
» 04.02.2013 - 15:10
P
e
r
f
e
k
t
n
í

moderní poezie
» 04.02.2013 - 16:16
ST
» 04.02.2013 - 17:44
ST
» 04.02.2013 - 18:21
ST
» 04.02.2013 - 18:37
krizekkk
ST*
» 04.02.2013 - 20:39
jak jsou tam husy, slunce a dálky
tak ST ;+)
» 04.02.2013 - 23:41
Moc hezká, ST.
» 05.02.2013 - 21:08
Vytrhla jsi Poezii trn z paty!
*
» 07.02.2013 - 23:04
povedla se!!!
» 19.02.2013 - 00:06
takové nezarostou...
» 04.03.2013 - 08:41
Ta šla přímo do žíly. ST

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: uspávanka... pro beránka | Následující: včera v noci..

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku