Melancholia gravis
Na orchestru...
» autor: Septimus |
Stal jsem se mrzkou potravou mým chmurám
Propadám jejich sítím a temnostrohým můrám
Stál jsem na kamenném srázu pokrytého mechem a
mohl jsem letět vzhůru s lehkým povzdechem
Avšak padám dolů nekonečným pádem
Jenž je každým okamžikem těsně před dopadem
Propadám jejich sítím a temnostrohým můrám
Stál jsem na kamenném srázu pokrytého mechem a
mohl jsem letět vzhůru s lehkým povzdechem
Avšak padám dolů nekonečným pádem
Jenž je každým okamžikem těsně před dopadem
Tipů: 8
» 30.01.13
» komentářů: 5
» čteno: 832(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 12.02.2013 - 21:07
Tvoje pojetí melancholie S-e mi T-uze líbí.. :)
A co hrál orchestr?
A co hrál orchestr?
» 12.02.2013 - 21:13
Emily Winnacott: Nejsem si jistý, myslím, že Dvořáka... cellový koncert h moll, ale nešlo o přímou návaznost na hudbu, prostě byla taková nálada:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Mžení | Následující: O matice..